Vím čím poletím!!!

Myslel jsem, že se skutečně zblázním, když jsem se poprvé dozvěděl to, co vám chci říct.
Zjišťoval jsem, jaké stroje mne ponesou na mé cestě do Bojbö. Do Frankfurtu poletím malým Boeingem, na jihu mě zase přemístí Cessna. Ale pozor! Je to neuvěřitelné, ale já většinu cesty strávím uvnitř Airbusu A380!
Nebudu vás nudit čísly, najděte si je kdyžtak na netu. Co tam ale není psáno: Jsem z toho úplně mimo! Jakože vážně!

¿Oô

Kdo uhodne co to je?

To jsem se nasmál!

Tuhle se ke mně přitočil kamarád a řekl: "Kdy že jedeš do toho Španělska?" Vytřeštil jsem na něj oči. "No, budeš teď bydlet v Bilbau, ne?" zeptal se nejistě. Vysvětlil jsem mu, že se nejspíš přeslechl a místo Bojbö slyšel Bilbao! Nejvtipnější na tom je, že ta místa jsou od sebe hrozně daleko!
Myslel jsem si, že podobná překvapení mám již za sebou, když tu se mne jednou zeptal další kamarád: "Tak co, kdy jedeš do toho Brna!" No to už jsem se fakt neudržel!!!

Cvičné balení

Neměl jsem kdysi co na práci, tak jsem se rozhodl, že si cvičně sbalím pár roštěn. Podařilo se :-)
Určitě to dobře využiju právě v Bojbö!

Cvičné balení

Neměl jsem dnes co na práci, tak jsem se rozhodl, že si cvičně zabalím na cestu do Bojbö. Bral jsem jen to nejnutnější (nechal jsem doma i skvočové rakety!), ale i bez jídla vážilo zavazadlo víc, než je schopna unést Cessna, kterou poletím... Ach jo, co s tím? Je to jako naschvál! Asi si nevezmu činky, jenže to pak poruším svůj slib, že budu denně posilovat svaly (prý mám kuřecí hrudník). Nojo, ale asi se nedá nic dělat. Napadlo mne, že bude stačit, když najdu dva podobně tvarované kameny. Až v Bojbö, pochopitelně!

Už jsem v Bojbö!!!

Tak jsem dorazil, už jsem v Bojbö! Jako důkaz posílám jednu z prvních fotek! Je tu moc hezky a cesta byla taky nadočekávání rychlá a komfortní!

(APRÍL!!! Ta fotka je fotomontáž!)

Něco teplého do žaludku

Často takhle večer jím. Vím že by se to nemělo (ačkoli v Bojbö se hlavní jídla jí až po setmění), ale nemohu si pomoct. Budu to tedy brát jako určitý cvik.
A co jsem měl naposledy?
* polévku ze sáčku
* puding
* teplé mléko s rumem

ICQ

ICQ neboli ajsíkjů je můj druhý život. Používám ICQ 5.0. Na ICQ mám dvě registrace, jednu na jméno Ferri a druhou na jméno Mroš, tu ale nepoužívám. Teď si zrovna píši asi s pěti lidmi, občas dá práci to všechno stihnout!
Zrovna mi píše kamarád, že si píše s kamarádkou, která není v Čechách! Moje prababička by se jistě divila!

Večerní splín...

Začalo to tím, že se mě Honza Sequens, můj kamarád a bývalý spolužák zeptal, zda už mám vyřízené letenky. Vím, je to hloupost, ale ve mně zas tak nějak podivně hrklo... Mám strach? Jsem snad zbabělec? Nemyslím si to.
Honza za to nemůže, ale nastartoval ve mně správnou podzimní depku. Myslím na své kamarády a tak si říkám, že než odjedu, měl bych o každém z nich něco napsat. Pěkně od srdce. Aby na mne měli vzpomínku!

Jak mi budou říkat???

Tady v České zemi to je jednoduché. Kamarádi mne častují spoustou pěkných přezdívek, neboli jak se dnes říká, nicků. Od modifikací mého jména (Francimor, Ferri, Ferdyš, Frňous, Franc, Ferdinand) po přezdívky, které souvisí s mou povahou (Falus, Péro, Feromon). Jak jste si jistě všimli, ve vlasti není nouze o to, jak mne oslovit.
Ale co v Bojbö? Těm, kteří jsou alespoň trochu znalí, jistě došlo, proč mám na čele vrásky. V Bojbö neumí vyslovit písmeno "F"! Nahrazují jej "P", "H" nebo "V". To se mám smířit s tím, že mi budou říkat Hrňous, Valus nebo Perdyš? To snad ne!

Těším se? Netěším se?

Dostat se do Bojbö byla (hned po složení ápeelka) věc, po které jsem toužil velmi, velmi dlouho. Poprvé jsem se o tomto skvostném místě doslechl v roce 1999 a od té doby mi nedává spát. Ale teď, kdy je z 95% jasné, že zde strávím minimálně rok svého života, moje mysl začíná zběsile couvat. Nechce se jí. Ale já to dokážu. Udělám ten krok, po kterém bude tak zatěžko ohlédnout se zpátky.
Poletím až za delší čas, ale už teď mi chybíte, lidi zlatí!

Blast off!

Je to sice ještě trošku brzo, ale jak se říká: Lépe začít dřív, než později. Do mého odletu zbývá ještě nějaký ten pátek, ale já budu rád informovat i o tom, co předchází té chvíli, kdy mne pohltí ocelový jestřáb (rozuměj letadlo)...